jestliže existují takového společnosti, dobře

-každopádně různě postižených je spousta a spousta, také spousta nepracujcích a důchodců..také máme socialistické zdravotnictví, kde jsou operováni draze i lidé, kteří v životě nepracovali..stát by měl omezit všemožnou podporu, protože na vše nemá..takového organizace by měli získávat dotace ze soukromých kapes..

zdraví společnosti se pozná podle domovů

důchodců???Sorry pane, ale jste mimo..základ společnosti je rodina a zdravá rodina se pozná podle toho,že neumistuje své rodiče do domovů důchodců...to jen lety komunismu zakžená společnost přehazuje péči o rodiče na stát..a péče o dementní a postižené děti? pokud se rodiče rozhodnout riskovat a mít dítě i přes varování doktorů,že bude možná postižené--tak by ti rodiče měli nejdříve ukázat,že na to dítě mají,aby se o něj starali,ne že ho po roce,dvou odloží do ústavu...stejně tak,jako v dřívějších dobách bylo běžné,že pokud chtěl mladý muž požádat o ruku rodiče dívky,tak musel dokázat,že má na to uživit rodinu..dnes má v rámci chtění dětí každý sociál dítě a je potom celý život závislý na sociálních státních dávkách. proto jsou děcáky plné,děti mají lidé,kteří by je vůbec nesměli mít..dávky sociální podpory? ANO..ale nejdřív by museli rodiče dítěte prokázat,že si dítě pořizovali do zajištěných podmínek,které se potom bohužel nečekaně zhoršily.

Re: zdraví společnosti se pozná podle domovů

Zkuste si najít něco o Skoku do života. Zjistíte, že to není ústav pro postižené děti, které nikdo nechce, ale denní centrum pro dospělé s mentálním postižením. Že toto centrum podporuje samostatnost lidí s mentálním postižením, že je podporuje v hledání práce, aby neseděli doma, když můžou pracovat.

Znám rodiče, kteří mají dítě s mentálním postižením. Nejsou to socky, většina z nich netušila, že se jim narodí dítě s postižením. Ale...své dítě přijali takové jaké je a milují ho i přes jeho postižení.

Za chvíli můžeme prohnat kulku hlavou našich rodičů, až se na jejich mysli začne projevovat stáří, bude to stejné, jako myšlenka na povinnost, chtít a přijmout jen ty děti, které budou zcela zdravé.

Chápu vaše rozhořčení z ústavů, drahý a neefektivní přežitek komunismu, kdy se lidé s mentálním uklízeli z měst na vesničky, aby se na ně nikdo nemusel dívat a nikdo s nimi nemusel žít. To však není případ Skoku do život. Jsem ráda, že konečně někdo preferuje levnější, efektivnější variantu.

Nic proti tomu.

Ale spočítejte si kolik tyhle srandy stojí. Kdyby na to bylo, dejme klidně dvojnásobek. Dnes však vyhazujeme peníze z půjček na začlenění Romů do normálního života, mentálně vyšinuté, tělesně postižené a naše lidumilnost nezná mezí. Bohužel se to děje za peníze nelidumilů a ty je chtějí vrátit i s úroky. Protože si na úroky musíme půjčovat, tak nechtějte spočítat na kolik za 20 let vyjde takto vynaložená miliarda.